Latamové

Latamové, konkrétně latam vlaštovčí Lathamus discolor, pochází z Austrálie, hnízdí v Tasmánii a na přilehlých ostrovech. Žije v eukalyptových či smíšených lesích nebo v zahradách a parcích s dostatkem kvetoucích stromů – potravou je hlavně pyl a nektar z květů. Dále se latam ve volné přírodě živí hmyzem a jeho larvami, ovocem, bobulemi, semeny a různými částmi rostlin. Hnízdí v dutinách stromů. V zimě migruje na sever do jihovýchodní pevninské Austrálie.

V přírodě dnes už latam patří ke kriticky ohroženým druhům, zejména kvůli neustálým požárům v tamních lesích a také těžbě dřeva, kdy přicházejí tito papoušci o své přirozené prostředí. Přestože jim ve volné přírodě hrozí vyhynutí, stále se úspěšně chovají v zajetí, a to jak u drobných chovatelů, tak i v zoologických zahradách. Při dobré péči se mohou latamové dožít věku 10-15 let.

Dorůstá velikosti kolem 25cm, váží cca 50-80gramů. I přesto by však měl mít větší voliéru (cca 2 metry). Stejně jako každý opeřenec v zajetí se rád proletí, neboť je temperamentní a pohyb miluje. A prolet není nutný jen pro zábavu ptáka, ale také pro dobré prospívání. Voliéra může být dřevěná, latamové mají poměrně slabý zobáček, a tak nehrozí, že by vám ji začal ničit. Nemá na to v zobáku potřebnou sílu. A navíc latamové nejsou z řad destruktivních papoušků. Pokud jim však do voliéry vysadíte nějakou zeleň, spolehlivě ji zničí – velice rádi totiž vegetaci oštipují.

Latam je papoušek tak snášenlivý, že ho lze umístit do voliéry i s některými jinými druhy ptactva. Dopředu se však poraďte, aby naopak ostatní ptáci neublížili vašemu latamovi. Rozhodně nemůžete nechat ptactvo v době hnízdění společně na volných hnízdištích – latamové by pravděpodobně mladé z cizích hnízd vyházeli.

Strava a moje postřehy

Kdybyste se k chovu lantamů chystali, bude zapotřebí se o nich něco více dovědět. Proto se pojďme nejprve podívat, na čem postavit krmné dávky:

Krmivo by mělo být obdobné, jako u dalších australských papoušků – vaječné míchanice i mimo chovnou sezonu, ovoce, zelenina (salát, mrkev, červená řepa, aj.), naklíčené zrní, zelené krmivo (byliny, tráva, aj.), kukuřičné klasy, bobuloviny, větvičky na okusování. Základem by měla být obdobná krmná směs jako je pro andulky. Měla by obsahovat hlavně proso, lesknici, oves a drobnější semena, minimum semen olejnatých, jako je slunečnice, neboť, latamové mají sklony k tloustnutí. Zrní bychom měli co nejčastěji podávat máčené nebo naklíčené.

Vyloženou pochoutkou jsou pro latamy sladké kašičky – ty by se měly podávat 1-2x týdně, v množství přibližně jedna čajová lžička pro dospělce. Od některých chovatelů se dovídám, že používají místo kaše třeba dětskou výživu s piškotem, pacholíka, anebo i piškoty, namočené v džusu a med do vody (jedna lžička na půl litru vody). Uvedenou stravou obdrží vaši chovanci nejen základní výživu, ale podaří se vám i vhodně doplnit vitamíny, minerály a další potřebné látky pro prospěšný a zdravý růst papouška. Výhodou je, že latamové nejsou ve stravě příliš vybíraví a obvykle zkonzumují vše, co jim předložíte. Uspokojíte je i tehdy, nabídnete-li jim hmyz, třeba i sušený nebo moučné červy (zkuste směs pro hmyzožravé ptáky).

Co se týká ovoce a bobulovin, tak to drobnější můžete dát do misky, větší kousky je možné napíchnout na větve připravené k okusu. Ocení jablka, pomeranče, meloun, hroznové víno, jahody, maliny, rybíz, šípky, jeřabiny, hloh, aronii, jostu.

Nedílnou součástí stravy je zelené krmení – klasy trav, pampeliška, ptačinec žabinec, celé rostlinky šťovíku, klasy obilí v mléčné zralosti, květy lebedy, vratiče či pelyňku, a to i se semeny.

Na jaře dopřejte svým chovancům větvičky obalené květy, plnými nektaru.

Minerály doplňujte také formou gritu, sépiové kosti, staré omítky nebo vaječných skořápek.

Chceme-li stravování latamů krátce shrnout, lze konstatovat, že milují pestrou stravu s větším podílem šťavnatých složek a jejich zvědavost je přiměje ochutnávat všechno nové.